Nové posily

Tak nám končí Velké prázdniny a začíná škola. Se staršími kolegyněmi jsem si už ve sborovně popřála "štastný nový rok" a zachvátilo mě staré dobré známé rozechvění z toho, co přijde. Tak za prvé přišly do školy nové posily. Ředitel je představil na velké srpnové poradě. Obnova sboru je asi ta nejnapínavější věc, která se na konci srpna odehrává. Reparáty jsou naopak dost nudné, ale pouze z pohledu učitele, že. Tak tedy nové posily se skládají ze tří mladých holek. Ihned jsem provedla zběžné hodnocení. Učitelé se navzájem posuzuní při prvním setkání stejně jako ostatní lidé, totiž podle vzhledu, gest a hlasu, výsledek hodnocení je ovšem trochu jiný. Učitelé si toho nového okamžitě zařazují do dvou kategorií: “Budoucí oběť žáků”, nebo "Ten si dokáže zjednat pořádek". Na první pohled se hodnotí, zda zjev je natolik autoritativní, že vyvolá při příchodu do třídy respekt, či nikoliv. Samozřejmě existují výjimky, drobné ženy, které si zjednávají respekt jinak než hřmotným hlasem a děsivou postavou, ale to jsou bohužel jenom výjimky. Ve škole to většinou funguje jako v přírodě, čím větší gorila, tím větší pořádek v tlupě. Mé drahé nové kolegyně v mém testu dopadly následovně. První, s kým jsem se seznámila ještě před poradou, byla angličtinářka. Drobná postava, nevýrazný hlas, oči i vlasy neurčité barvy... no nazdar, kategorie č.1. Pak přišla na řadu nová němčinářka, drobná postava, nicméně živá gesta, rychlé reakce, tvář s výrazem. Tak tady jsem zaváhala a řekla si, že se nechám překvapit. Těsně před začátkem porady jsem si potřásla rukou s novou tělocvikářkou. Její medvědí sevření, zvučný hlas a gesta vítězného atleta mě nenechalo na pochybách, že patří do 2.kategorie. Obdivně jsem během porady hleděla na její opálené bicepsy a snila o tom, že kdybych měla takové ruce a sevřela v nich útlou knížečku Květů zla a tím jejím hlasem začala recitovat Zdechlinu, ve třídě by nešpitnul ani hlásek...
No, mám ještě co vylepšovat...